Jak jsem byla požádána o ruku

Každý partnerský vztah směřuje dle mých vlastních zkušeností jistou setrvačností buď k záhubě, či dalšímu vývoji, kterým může být společné přestěhování se, vstup do manželství, děti, a nebo vše naráz.
U mě to bylo přeci jen trochu zajímavější, neboť kolik lidí, tolik nátur, možností a různých alternativ.

Začátkem léta jsem ukončila po pěti letech vážný vztah, který byl plný vášně, která s sebou samozřejmě přinášela nesporně i svá úskalí. Jednoduše by se dalo toto období popsat jako italská domácnost.

S nadcházejícím smutkem střídavým velkou úlevou jsem si uvědomila, že potřebuji být sama.

Byla jsem vzdorovitě připravena na variantu doživotního single života, raději, než znovu opakovat předešlé chyby a znovu se dostávat do víru zacyklených složitých vztahových záležitostí.
Na druhou stranu jsem po jakémsi vystřízlivění a velké naštvanosti na celé mužské plemeno, začala přemýšlet nad tím, jaký by měl můj partner být a co sama od svého života dále očekávám a potřebuji.

V podstatě jsem se dostala ke stejnému závěru, jako když si v pěti letech vysníváte toho svého prince na bílém koni. V mém provedení měl muž značky ideál vypadat následovně: hezký tak akorát, spolehlivý, zodpovědný, vyžitý, zkušený ale ne zkažený a demotivovaný, s chutí vstoupit do manželství a začít brzy toužit po dětech a postupně tuto touhu i realizovat.

10. srpna se ženil můj mladší bratr v jednom nejmenovaném rezortu nedaleko Prahy.

Svatba to byla skutečně překrásná a ve mně rozezvučila o to více chuť a potřebu se také usadit a v záplavě spousty zúčastněných dětí nejrůznějšího věku se ve mně znovu probudil ten dobře známý mateřský pud.

A co se nestalo.

Bratr s mou švagrovou si objednali i DJ, který skutečně válel a hrál s grácií, pohotově a svůj výběr přizpůsobil vždy dílčímu programu v rámci celého odpoledne, večera a pak i noční párty, která se protáhla do pozdních ranních hodin.
Vzhledem k tomu, že mám sama od dětství k hudbě velmi blízko, jsem mu šla za svého brášku poděkovat a vyjádřit mu obdiv k jeho smyslu pro plynulé střídání songů.
Říkala jsem si, že je zvláštní, že ne úplně mladě vyhlížející chlapík hraje takto zábavně a je takový sympaťák. Protančila jsem se svým druhým bratrem, švagrem a tatínkem nevěsty celou noc.
Ani ne tři dny na to mi přišla zpráva na facebooku, asi již dobře tušíte, že nepsal nikdo jiný, než DJ.

Začali jsme si psát a rychle nasedavě i volat.

Mou podmínkou onoho vysněného muže bylo i to, že se bude snažit více než já a bude mě dobývat. Postupně jsem začala zjišťovat, že splňuje veškeré mnou dopředu stanovené parametry a že je navíc galantní a zábavný.
Po necelých dvou týdnech jsme jeli společně s partou mých kamarádů na vodu, druhý den jsme spolu začali chodit a za další týden jeli společně za jeho sestrou a její rodinou do Bibione.

Pořád jsme si povídali, plánovali, těšili se ze vzájemné přítomnosti, sdíleli naše pocity, plány do budoucna.

Poslední dva dny v Itálii jsme strávili v Benátkách, kde mě po dvou a půl týdnech chození požádal před krásným ethno krámkem, drže v ruce prsten, který jsem pár minut před tím v krámě obdivovala, o ruku. Bylo to tak přirozené, až samozřejmé a krásné, kdy jsem touto dobou stejně jako on již cítila, že k sobě patříme a nechceme se od sebe nikdy odloučit, že jsem vyslovila ono očekávané ano.

Tímto náš ,,bláznivě“ zrychlený, nadšený a neuvěřitelný příběh zdaleka nekončí.

Ano, zásnuby, ale co teprve naše ztřeštěná svatba! O té se dozvíte v dalším článku.