Naše společené a vzdálené domácnosti

Jak jsem avizovala již v předešlém článku o naší první manželské dovolené, zkusím se dnes s Vámi podělit o to, jakým způsobem funguje naše domácnost, jak se sžíváme a jak budujeme společné hnízdo lásky.

Naťukla jsem také již v předchozím článku, že máme domácnosti tři.

Dokud jsem svého manžela nepotkala, bydlela jsem pět let v Posázaví, v krásném domě po babičce ze 30.let. Je skutečně velice ojedinělý, protože si jej nechal stavět babičky poslední partner, na návrh architekta, jako letní sídlo. Tím se nominuje do nepříliš praktického obydlí, protože s příchodem sychravých podzimních dní a zimy, se proměňuje kamenný letní dům v ledové království. Nicméně obyvatelný, díky přívodu plynu a krbovým kamnům v obývacím pokoji, je celoročně.

Manžel má zase pronajatý malinký, staromládenecký byt v Praze, který je pro pár skutečně těsný, ale vzhledem k tomu, že oba v Praze pracujeme, stává se poměrně často, že dáme přednost noclehu oproti domě na venkově, zde.

Ze začátku pro nás bylo poměrně těžké sladit naše rozdílné harmonogramy tak, abychom se ráno a večer vzájemně nebudili. Ne vždy se zadaří, ale musím říct, že jsme to již celkem vychytali 🙂

Co je dalekoho větší oříšek, a to obzvlášť pro mě jako ženu a hospodyňku, je snaha zmanagovat obě domácnosti tak, abychom nenechali v žádné lednici jídlo, které by nás svým odérem po příjezdu nevítalo nelibě již ve vstupních dveřích, nebo abychom měli dostatek vypraného, případně i vyžehleného prádla na obou místech.

Časově a především logisticky, je to někdy opravdu náročné. Ale skvělé je, že jako na vše, jsme i na balení věcí a přemýšlení nad praktickými tématy týkající se jídla a dostatku věcí na obou našich stávajícíh stanovištích, dva.

Vzhledem k tomu, že se chystáme první listopadový víkend zazimovat karavan na Lipně, se nám starosti s logistikou, převozem věcí a potravin, trochu zmenší.

Co je ale bezesporu jisté je to, že nás čeká skutečně pestrý život a složitější volba, zda si vybrat společně větší byt v Praze a nebo dát přednost ne tak komfortnímu bydlení v podobě starého domu, jehož výhodou je však velká zahrada a tím do budoucna šance poskytnout našim dětem krásné dětství v přírodě.

Myslím, že druhá varianta zatím vyhrává, čeká nás spousta práce, ale budovat si svůj domov a připravovat vše na příchod našich vytoužených dětí, má obrovský smysl a tato představa nás oba moc baví!